Řízené střely jsou samohybné zbraně, které k cíli navádí automatický systém nebo obsluha, přičemž k pohonu obvykle slouží proudový či raketový motor. Tyto sofistikované zbraně se skládají z pěti klíčových součástí: naváděcího systému, zaměřovače, letového řízení, motoru a bojové hlavice. Podle účelu je dělíme na typy země-země, vzduch-země, země-vzduch či vzduch-vzduch, přičemž zahrnují balistické, protilodní, protitankové a dokonce protisatelitní varianty. Historie těchto zbraní sahá do druhé světové války, kdy nacistické Německo nasadilo první bojové střely – létající bombu V-1 a raketu V-2, které k udržení letu po předem zvolené trase používaly mechanického autopilota. Ve stejném období se objevily i první rádiově řízené protilodní a protiletadlové střely, byť byly vyráběny pouze v malém počtu. Tyto rané systémy tak položily základ modernímu raketovému arzenálu, který dnes dominuje vojenským konfliktům po celém světě.