Antonín Fiala (31. října 1836 – 17. srpna 1912) byl český amatérský meteorolog a známý pražský excentrik, který si říkal „první pražský privilegovaný prorok povětrnosti“. Po ztrátě majetku žil v Praze jako žebrák, přespával na Olšanských hřbitovech a živil se prodejem lístků s předpovědí počasí, které sestavoval brzy ráno a večer prodával v restauracích. Jeho předpovědi byly často obecné a chybné, ale díky svému humoru a svéráznému vystupování byl oblíbený; proslul například incidentem z roku 1885, kdy novinám vytkl, že vynechaly klíčovou část jeho proroctví („dá-li to pán bůh“). Občas měl i pravdu (např. v březnu 1886 předpověděl sněžení) a jeho výroky a činy byly často popisovány v tisku, mimo jiné Ignátem Herrmannem v časopise Švanda dudák a v knize Bodří Pražané. Žil velmi skromně, všechny vydělané peníze prosázel v loterii, a zemřel 17. srpna 1912 v pražském chorobinci na marasmus a zápal plic. I dlouho po smrti zůstal oblíbenou pražskou postavou, připomínanou v tisku a anekdotách.