Léčivo je podle českého zákona o léčivech (č. 378/2007 Sb.) látka nebo přípravek určený k podání lidem či zvířatům, jehož účelem je obnova, úprava nebo ovlivnění fyziologických funkcí, stanovení diagnózy, a zahrnuje i přípravky pro moderní terapie, jako je genová či somatobuněčná terapie a tkáňové inženýrství. Léčivé přípravky se dělí na hromadně vyráběné (HVLP – speciality) z průmyslové výroby a individuálně připravované (IPLP – magistrality) v lékárnách na předpis. Základní léčivé látky (aktivní farmaceutické substance) mohou být původu chemického, rostlinného, živočišného nebo lidského, a to buď jako čisté chemické substance, nebo složité směsi (např. rostlinné drogy). Naopak za léčiva se nepovažují potraviny, kosmetika, dezinfekční prostředky ani přípravky na ochranu rostlin. Protože samotnou účinnou látku nelze z praktických důvodů podávat přímo, musí být zapracována do vhodné lékové formy s pomocnými látkami. Účinky těchto látek na živé organismy přitom zkoumá vědní obor farmakologie.