Slovácko je malebná národopisná oblast na jihovýchodě Moravy, jejíž jádro tvoří Dolnomoravský úval a která byla v raném středověku srdcem Velkomoravské říše. Tato oblast, která nikdy nebyla oficiálně administrativně vymezena, je dnes rozdělena mezi Jihomoravský a Zlínský kraj, přičemž jejím tradičním centrem je Uherské Hradiště, doplněné o města jako Hodonín, Břeclav či Zlín. Etnografické hranice určuje především specifický dialekt, silně ovlivněný slovenštinou a starou maďarštinou, přičemž řeka Morava tvořila přirozenou vnitřní hranici oddělující tzv. Zámoraví. Historicky k němu patří i příhraniční území dnešního Slovenska a Rakouska a po roce 1945 se jeho dialektická oblast rozšířila západním směrem k Pavlovským vrchům. Ačkoli obyvatelé – moravští Slováci – postupně podléhají bohemizaci a ztrácejí jazykovou identitu, Slovácko si zachovává bohatou lidovou kulturu a pyšní se vlastní Slováckou vinařskou podoblastí.