Disponibilní důchod je klíčový ekonomický ukazatel, který představuje částku, jež domácnostem zůstane po odečtení daní a povinných plateb a přičtení státních transferů, jako jsou sociální dávky. Počítá se jako součet spotřeby a úspor, případně vzorcem YD = Y + TR – TA (osobní důchod + transfery – daně), a rozlišujeme jeho hrubou a čistou formu, přičemž čistý lépe odráží skutečnou situaci domácností. Jeho výši zásadně ovlivňuje inflace – v roce 2022 reálný disponibilní důchod českých domácností klesl o 3,3 %, což nejvíce zasáhlo nízkopříjmové skupiny a podnikatele naopak zvýhodnilo. Tento ukazatel hraje klíčovou roli v makroekonomice, protože přímo určuje spotřebitelskou poptávku a ekonomický růst; centrální banky přes úrokové sazby mohou jeho růst zpomalovat. Nedostatečné přerozdělování transferů může vést k sociálnímu napětí a rostoucí nerovnosti, proto je sledován i v rámci národního (NDD) a domácího (DDD) disponibilního důchodu. Stručně řečeno, jde o peníze, které lidé skutečně mohou utratit či uspořit, a tedy o přímý ukazatel životní úrovně.