Grigorij Alexandrovič Zvěrev (1900–1946) byl ruský důstojník, který svou kariéru zahájil v Rudé armádě během občanské války a postupně se vypracoval až na velitele pěších divizí. V roce 1941 byl zajat Němci, ale útěkem (když se vydával za ukrajinského vojáka) se vrátil k Rudé armádě, přesto byl kvůli podezření ze špionáže držen v prověřovacích táborech. V roce 1943 byl u Charkova zajat podruhé a v zajetí se rozhodl připojit k hnutí generála Vlasova, konkrétně k ROA, kde po výcviku v Dabendorfu agitoval bývalé rudoarmějce k protibolševickému boji. Jeho život provázely zvraty – přežil stalinské čistky (ježovštinu), kdy byl opakovaně zatčen NKVD, ale nikdy nebyl odsouzen. Zemřel roku 1946 v Moskvě a jeho příběh je typickým příkladem tragiky sovětských důstojníků, kteří se ocitli mezi dvěma totalitními režimy a změnili strany.