Piloty (neboli hlubinné základy) jsou nosné základové konstrukce používané v málo únosných horninách pro podporu plošných základů. Mezi nejpoužívanější dnes patří vrtané velkoprůměrové betonové piloty, historicky se ale setkáme i se speciálními typy, jako jsou Straussovy, Aleksějevovy či Gilbrethovy piloty. Rozdělují se podle mnoha kritérií – od průřezu (velkoprůměrové nad 0,6 m, maloprůměrové a mikropiloty), přes materiál (dřevo, ocel, beton či železobeton) až po způsob provádění (beraněné, vrtané, šroubované nebo vibrované). Podle přenosu zatížení rozlišujeme piloty opřené, které tlak přenášejí patou do únosného podloží, a plovoucí, které využívají tření po plášti, případně vetknuté do skalního podloží. Mohou být namáhány tlakem, tahem, ohybem či vzpěrným tlakem a používají se buď osaměle, nebo častěji ve skupinách jako součást základových konstrukcí.