Bydlení především (anglicky Housing First) je přístup k ukončování bezdomovectví, který jako první krok nabízí lidem bez domova standardní byt a teprve poté řeší jejich další potřeby, jako jsou závislosti, duševní zdraví či sociální dávky. Tento model, který je opakem systému prostupného bydlení, vznikl v roce 1988 v Los Angeles a v devadesátých letech ho proslavil psycholog Sam Tsemberis, jenž v roce 1992 založil v New Yorku organizaci Pathways to Housing. Programy založené na těchto principech dosahují úspěšnosti okolo 90 %, zatímco tradiční prostupné bydlení vyžaduje od klientů nejprve dodržování pravidel na noclehárnách a azylových domech, což v České republice kvůli nedostatku bytů a předluženosti často vede k mnohaletému koloběhu mezi ulicí a ubytovnami. Původně zaměřený na jednotlivce se přístup brzy rozšířil i na rodiny a mladé dospělé, z čehož se později vyvinul rychlejší program Rapid Re-Housing pro méně zatížené klienty. Klíčovým rozdílem je, že v tomto modelu péče o lidi bez domova ubytováním nekončí, ale naopak teprve začíná.