Ruská opozice zahrnuje širokou škálu politických stran a hnutí, přičemž nejsilnější parlamentní silou je Komunistická strana Ruské federace, která patří k tzv. systémové opozici, protože režim prezidenta Vladimira Putina spíše podporuje. Vedle parlamentních subjektů existují v Rusku i antisystémové skupiny, z nichž do své smrti v roce 2024 nejvýrazněji vystupoval právník Alexej Navalnyj, zatímco exilovou opozici reprezentuje bývalý šachista Garry Kasparov. Zatímco za Borise Jelcina byla opozice potlačována násilně (například při ústavní krizi v roce 1993, kdy byl parlament rozstřílen z tanků), za Putina se uplatňuje spíše byrokratický nátlak, jako je odmítání registrace politických stran (mezi lety 2007–2011 bylo všech 9 žádostí zamítnuto) a cenzura médií. Parlamentní volby v roce 2016 byly podle nezávislých pozorovatelů a monitorovacího centra Golos poznamenány rozsáhlými podvody, které v některých okrscích uznala i předsedkyně volební komise Ella Pamfilova, a Rusové na protest nosili bílé stuhy po vzoru „barevných revolucí“. Podpora Putinova režimu je dlouhodobě vyšší především u starší generace, zatímco mladší Rusové jsou vůči jeho politice, omezování svobody slova a manipulaci voleb podstatně kritičtější.