Nezaměstnanost je stav nerovnováhy na trhu práce, kdy nabídka práce převyšuje poptávku firem, přičemž dle metodiky Mezinárodní organizace práce je za nezaměstnaného považována osoba starší 15 let, která aktivně hledá práci a je připravena nastoupit do 14 dnů. Zatímco v centrálně řízených ekonomikách (např. v ČSSR) byla nezaměstnanost uměle nízká díky pracovní povinnosti, v tržních ekonomikách je běžná a v chudších zemích ji často maskuje nedostatek sociálního zabezpečení. Novým sociálním i hospodářským problémem se stává vysoká nezaměstnanost mladých lidí, zejména v jižních státech EU, jako je Španělsko, Řecko či Itálie. Mezi hlavní příčiny patří minimální mzda nad tržní cenou, silné odbory, mzdová rigidita a nahrazování lidí stroji. V České republice se míra nezaměstnanosti měří dvěma způsoby – obecnou mírou (Český statistický úřad) a registrovanou mírou (Ministerstvo práce a sociálních věcí), přičemž existuje i přirozená míra, která nezahrnuje cyklickou nezaměstnanost. Za vážný problém je považována dlouhodobá nezaměstnanost (déle než jeden rok), kdy je opětovné zapojení do pracovního procesu velmi obtížné.