Arsenal VG 90 byl francouzský palubní proudový stíhací letoun vyvinutý v roce 1949, který se nikdy nedostal do sériové výroby. Vznikl jako konkurent pro typy SNCAC NC.1080 a Nord N.2200 v soutěži pro námořní letectvo (Aéronavale), ale oba postavené prototypy byly zničeny při smrtelných nehodách. První havárie se stala 25. května 1950, kdy utržený kryt podvozku zasáhl ocasní plochy a zabil zkušebního pilota Pierra Decrooa. Druhá nehoda 21. února 1952 byla způsobena aerodynamickým třepetáním, které odtrhlo ocasní plochy; pilot Claude Dellys zahynul, protože selhalo jeho vystřelovací sedadlo, a stavba třetího prototypu byla zastavena. Konstrukčně letoun navazoval na experimentální typy VG 70 a VG 80, měl hornoplošné uspořádání se šípovými křídly a vstupy vzduchu po stranách trupu. Poháněl ho motor Hispano-Suiza Nene, dosahoval rychlosti až 920 km/h a byl vyzbrojen třemi 30mm kanóny a dvěma 500kg pumami.