Dalmau Moner (1291–1341) byl španělský římskokatolický kněz a dominikánský řeholník z Katalánska, kterého katolická církev uctívá jako blahoslaveného. Po studiích v Montpellier, Valencii a Barceloně získal doktorát teologie a v roce 1314 vstoupil do řádu bratří kazatelů, kde se proslavil přísným dodržováním řehole a působil jako mistr noviců. Dával přednost kontemplativnímu životu před kázáním, věnoval se modlitbám a pokání, a v roce 1336 dokonce získal povolení k poustevnickému životu, aby se nakonec usadil v jeskyni poblíž kláštera v Gironě, kde 24. září 1341 zemřel. Již za svého života byl považován za svatého a připisovaly se mu zázraky, přičemž papež Inocenc XIII. v roce 1721 oficiálně potvrdil jeho kult a prohlásil ho blahoslaveným. Dnes je spolupatronem města Girona a jeho ostatky, přenesené v roce 1835 do katedrály, jsou od roku 1951 uloženy v kostele Nejsvětějšího srdce Ježíšova.