Srážky jsou klíčovou součástí koloběhu vody, zahrnující kapky či krystalky vody padající z atmosféry nebo usazené na povrchu, a jejich množství zásadně ovlivňuje zemědělství a charakter krajiny. Globálně spadne průměrně 2,7 mm srážek denně, přičemž většina z nich se na daném místě vyskytne během pouhých dvou týdnů v roce; s rostoucí teplotou se očekává nárůst srážek i výparu, i když v ČR by se dle pesimistického modelu RCP 8.5 měly zvýšit hlavně zimní srážky. Srážky vznikají třemi hlavními mechanismy – orografickým (vynucený výstup vzduchu na horách), konvektivním (letní bouřky z přehřátého povrchu) a cyklonálním (pohyb vzduchových hmot), a dělí se na kapalné (déšť, mrholení), tuhé (sníh, kroupy) a usazené (rosa, jinovatka). Množství srážek se měří srážkoměrem (ombrometrem) v milimetrech vodního sloupce (1 mm = 1 l/m²), přičemž denní úhrn se zaznamenává v 7:00 místního času a přesnost měření může ovlivnit vítr či odpar. Typickým příkladem vlivu reliéfu je srážkový stín – zatímco návětrné strany hor (např. Jizerské hory) dostávají nadbytek srážek, závětří Krušných hor (Žatecko) dosahuje jen kolem 450 mm ročně. Kromě klasických srážkoměrů se dnes k předpovědi intenzity srážek hojně využívají meteorologické radary, které umožňují sledovat jejich vývoj v reálném čase.