Tahiti je největším ostrovem Francouzské Polynésie v Tichém oceánu s rozlohou 1 042 km² a přibližně 178 000 obyvateli (2007), což tvoří téměř 70 % populace celého území. Ostrov se skládá ze dvou částí – Tahiti Nui a Tahiti Iti, spojených šíjí u města Taravao, dominuje mu sopka Mont Orohena (2 241 m) a pokrývá ho hustý deštný prales; hlavní město Papeete leží na severozápadním pobřeží. Prvními obyvateli byli Polynésané (přibližně od 300 n. l.), ale pro Evropany ostrov objevil až Louis Antoine de Bougainville v roce 1768, přičemž předtím ho navštívil Angličan Samuel Wallis (1767) a později i James Cook (1774). Setkání s Evropany mělo katastrofální dopad – zavlečené nemoci (chřipka, neštovice) snížily počet obyvatel z odhadovaných 200 000 na pouhých 16 000 do roku 1779. V 19. století ostrov ovládli misionáři a francouzští kolonizátoři, kteří potlačovali tradiční polynéské zvyky, a roku 1880 se Tahiti stalo oficiálně francouzskou kolonií. Dodnes je Tahiti proslavené jako „rajský ostrov“ díky obrazům Paula Gauguina a Bougainvillovým cestopisům, a tvoří kulturní i správní jádro celé Francouzské Polynésie.