Protesty v Hongkongu v letech 2019–2020 vypukly kvůli návrhu zákona o vydávání (extradici) osob, který by podle kritiků podřídil region jurisdikci pevninské Číny a ohrozil jeho autonomii. Přestože šéfka správy Carrie Lamová zákon předběžně stáhla, demonstranti vedení aktivistou Joshuou Wongem pokračovali a požadovali její odstoupení a demokratické reformy. S účastí přes milion lidí šlo o největší protesty v dějinách Hongkongu, které ochromily letiště, školy i dopravu a představovaly nejvážnější politickou krizi za desítky let. V listopadu 2019 se situace vyostřila, když policie střílela na demonstranty, došlo k zapálení propekingského aktivisty a protesty se přesunuly na univerzitní kampusy. Nejintenzivnější střety proběhly u Hongkongské polytechnické univerzity, kde policie použila slzný plyn a vodní děla, zatímco demonstranti se bránili luky, cihlami a zápalnými lahvemi. Obléhaní studenti se snažili uniknout kanalizací a slaňováním, zatímco tisíce lidí vytvořily zásobovací řetěz, ačkoli se na místě objevila i čínská bojová vozidla, která však oficiálně nezasáhla.