Studená fronta je rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem, které postupuje rychlostí kolem 50 km/h a vytlačuje teplý vzduch prudce vzhůru, což vede ke vzniku mohutné bouřkové oblačnosti s kroupami, silným větrem a přívalovými srážkami. Rozlišujeme dva hlavní typy: I. druhu (typická pro zimu, s rozsáhlou vrstevnatou oblačností a déletrvajícími srážkami) a II. druhu (typická pro léto, s úzkým pásmem bouřek a intenzivními přeháňkami). Po přechodu fronty teplota prudce klesá, přičemž extrémní případ nastal na Silvestra 1978/1979 v Československu, kdy se během několika hodin ochladilo z +12 °C na −20 °C. Výjimkou je zimní období s teplotní inverzí, kdy přechod fronty může naopak přinést oteplení v nížinách; dále existují i zvlněné, podružné a okluzní fronty s odlišnými projevy. Frontální systém tvoří teplá a studená fronta, a pokud se na stacionární polární frontě vytvoří frontální vlna, může vzniknout nová tlaková níže s vlastním frontálním systémem, což je klíčové pro předpověď počasí.