Školství představuje systém škol a zařízení, který zajišťuje výchovu a vzdělávání dětí a mládeže, přičemž zahrnuje učitele, žáky i podpůrný personál. V dnešním globalizovaném světě se školství posouvá k veřejným službám, ale respektuje specifika jednotlivých zemí – například ve Skandinávii děti nastupují do školy až v sedmi letech. Samotné slovo škola pochází z řeckého scholé, což znamená „poklid" či „prázdno", které se využívalo k filozofickým rozhovorům. Kořeny institucionalizované výchovy sahají až do starověku, kdy babylonské chrámy (kolem roku 2910 př. n. l.) sloužily jako vzdělávací centra a Konfucius (551–479 př. n. l.) či Sokrates kladli důraz na rozhovor jako nástroj poznání. V antice se vzdělání dělilo na kultivující a užitečné, přičemž Cicero vytvořil římský ideál Humanitas, zatímco Sparta prosazovala extrémně tvrdou státní výchovu. První známá židovská škola byla založena v roce 67 n. l. učencem Josuem ben Gamlou, čímž se stala mostem mezi orientální a západní kulturou.