Zrada je záměrné a nečekané porušení důvěry, slibu či loajality, často ve prospěch nepřítele, a může mít jak právní, tak morální rozměr. Její vnímání je ale často subjektivní, zejména při konfliktu dvou loajalit – například germánský hrdina Arminius byl pro Římany podlým zrádcem, zatímco pro své soukmenovce osvoboditelem. Společnost sice zrádce obecně odsuzuje, ale její kritéria se dokážou pružně měnit podle okolností a popularity aktérů. V dějinách se proto objevily archetypální postavy zrady, jako je biblický Jidáš se svými 30 stříbrnými nebo norský politik Vidkun Quisling za druhé světové války. V českém prostředí se synonymem zrádce stalo příjmení Plojhar, odkazující na kněze Josefa Plojhara, který kolaboroval s komunisty. Jako zvířecí symboly zrady pak slouží krysa či krtek, kteří škodí skrytě a potají.