Harald III. Sigurdsson (1015–1066), známý jako Harald Krutý (Hardrada), byl norským králem v letech 1046 až 1066 a jeho život je podrobně popsán v sáze Heimskringla. Po zranění v bitvě u Stiklestadu (1030) uprchl na Rus a později do Konstantinopole, kde se stal velitelem elitní varjažské gardy a díky vítězstvím v Severní Africe, Sýrii a Sicílii nashromáždil obrovské bohatství. S tímto bohatstvím se roku 1045 vrátil do Norska, kde se stal spoluvládcem svého synovce Magnuse I., a po jeho smrti v roce 1047 se stal jediným vládcem země. V roce 1066 vpadl s 5000 muži do Anglie, aby získal anglický trůn, a nejprve zvítězil v bitvě u Fulfordu. Jeho tažení však skončilo katastrofou, když byl překvapen a poražen králem Haroldem II. Godwinsonem v bitvě u Stamford Bridge, kde padl. Z výpravy se zpět do Norska vrátilo jen 30 z 300 lodí a krátce poté byl Harold II. poražen Vilémem Dobyvatelem v bitvě u Hastingsu.