Island je severský ostrovní stát na středoatlantickém hřbetu, známý svou sopečnou činností, gejzíry a ledovci, přestože ho ohřívá Golfský proud. Na ploše asi 103 000 km² zde žije jen kolem 400 000 obyvatel, což z něj činí nejřidčeji osídlenou zemi Evropy, s hlavním městem Reykjavíkem. Osídlování začalo v roce 874 n. l. norským náčelníkem Ingolfurem Arnarsonem a ostrov se stal domovem nejstaršího parlamentu na světě, Althingu. Po staletích norské a dánské nadvlády získal Island v roce 1918 omezenou nezávislost a v roce 1944 se drtivou většinou hlasů stal republikou. Díky industrializaci rybolovu a Marshallovu plánu se země stala jednou z nejbohatších na světě, s vysokou životní úrovní, bezplatnou zdravotní péčí a 3. nejvyšším indexem lidského rozvoje. Island je členem NATO a schengenského prostoru, ale ne Evropské unie; název země znamená „ledová země“, ačkoli ji první osadníci nazývali Snæland („země sněhu“).