Povodeň v Česku v roce 2002 patří k nejtragičtějším přírodním katastrofám moderní české historie, srovnatelná s povodněmi na Moravě v roce 1997, a byla největší od ničivé Velké povodně v roce 1845 – průtok Vltavy Prahou byl tehdy dokonce o 20 % vyšší. Příčinou byly dvě výrazné srážkové epizody v srpnu 2002 (6.–8. a 11.–12. srpna), kdy půda přesycená vodou nedokázala zadržet přívaly, a Vltavská kaskáda sice zachytila první vlnu, ale na druhou už nestačila. První vlna (7.–10. srpna) zaplavila jihočeská města, v Českých Budějovicích bylo evakuováno přes 2000 lidí, ale druhá vlna od 12. srpna byla mnohem silnější – vyhlášen byl stav nebezpečí hejtmany Janem Zahradníkem a Petrem Bendlem a premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro Prahu a čtyři kraje. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1790 m³/s a nejhůře postiženými městy byly Sušice, Strakonice, Klatovy či Písek. Povodeň zasáhla povodí Vltavy, dolní tok Labe, okrajově Ohři a Dyji, a postupně se přelila i do německého úseku Labe. Šlo o pětisetletou až tisíciletou vodu, která si vyžádala rozsáhlé škody a trvale změnila protipovodňovou ochranu v zemi.