Slovo a zeď je významnou samizdatovou antologií současné polské poezie, která vyšla poprvé v roce 1987 a podruhé v rozšířené podobě o rok později. Antologii uspořádali Andrzej Jagodziński, Antoni Pawlak a Leszek Szaruga, přičemž hlavními překladateli byli Miroslav Červenka, Luboš Dobrovský a Daniela Lehárová, kteří se podepsali jako "kolektiv". Druhé vydání, doplněné úvodem Leszka Szarugy, obsahuje díla více než padesáti polských básníků. Mezi zastoupenými autory nechybí takové legendy jako Czesław Miłosz, Wisława Szymborska, Zbigniew Herbert, Adam Zagajewski či Stanisław Barańczak. Jako samizdatové dílo představuje důležitý most mezi polskou a českou literární scénou v době normalizace, kdy bylo oficiální vydávání podobných textů omezené. Tato antologie je tak cenným svědectvím o tehdejší nezávislé kultuře a vzájemném ovlivňování středoevropských literatur.