Thór (též Thor, Donar či Thunor) je v germánské a severské mytologii mocný bůh hromu, deště, nebe a plodnosti, syn Ódina a bohyně Fjörgyn, který ochraňuje kováře, mořeplavce a rolníky. Byl druhým nejvýznamnějším bohem po Ódinovi, ale nejoblíbenějším mezi svobodnými rolníky, a v pozdním vikinském a christianizačním období se dokonce stal nejdůležitějším bohem kvůli rozvoji zemědělství. Jeho hlavním atributem je kladivo Mjöllni, které mu ukovali trpaslíci, vrací se mu po hodu do ruky a slouží k boji s obry i k orání půdy; k tomu patří kouzelné rukavice, opasek síly a dva kozlové Tanngnjóst a Tanngrisni táhnoucí jeho vůz. S manželkou Sif měl dceru Trúd a s obryní Járnsaxou syny Módiho a Magniho, přičemž byl tradičně zobrazován jako silný ryšavý bojovník. Po celé Skandinávii byly nalezeny četné amulety ve tvaru jeho kladiva, které připomínaly křesťanské kříže, a jeho den se dodnes odráží v názvu čtvrtka (Donnerstag, Thursday). Jeho symbolem byla také svastika (fylfot) a vystupuje v několika básních Poetické Eddy, kde je hlavní postavou příběhů o boji s obry.