Strategický bombardér je těžký letoun středního či dlouhého doletu, jehož úkolem je ničit vzdálené strategické cíle, jako jsou továrny, vojenská zařízení nebo města, aby ochromil nepřátelskou válečnou kapacitu. Jeho počátky sahají do první světové války, ale masového nasazení se dočkal za druhé světové války, kdy spojenecké typy jako Avro Lancaster, B-17 a B-24 bombardovaly Německo a B-29 Superfortress shodil na Japonsko atomové bomby. Naopak mocnosti Osy strategické bombardéry nevyvíjely, což jim znemožnilo vyřadit z války Británii či ohrozit sovětský průmysl na Urale. Během studené války se staly klíčovými nosiči jaderných zbraní a součástí jaderné triády v rámci strategie vzájemně zaručeného zničení. V současnosti je provozují Spojené státy (B-52, B-2, B-1), Rusko (Tu-95, Tu-160, Tu-22M) a Čína (Xian H-6), zatímco v minulosti je používala také Francie (Mirage IV) a Velká Británie (Avro Vulcan, Vickers Valiant).