Obléhání Žepy bylo tříleté obléhání malého bosenského města, které trvalo od léta 1992 do července 1995, kdy město nejprve obléhala Jugoslávská lidová armáda a poté bosenskosrbská VRS. V březnu 1993 zahájil generál Ratko Mladić rozsáhlý protiútok, který oddělil Žepu od Srebrenice a přinutil OSN vyhlásit město v květnu 1993 „bezpečným přístavem“ pod ochranou pouhých 79 ukrajinských mírových sil. Dne 25. července 1995, pouhých 14 dní po pádu Srebrenice, spustili bosenští Srbové operaci Stupčanica 95, která vedla k pádu města, smrti 116 lidí a útěku 800 uprchlíků. Na rozdíl od Srebrenice se ukrajinskému veliteli Mykolovi Věrchohljadovi podařilo při jednání s Mladićem zajistit evakuaci více než 10 000 bosňáckých civilistů v konvoji OSN, čímž jim zachránil život. Pád Žepy a Srebrenice nakonec přispěl k zahájení bombardovacích operací NATO proti bosenským Srbům, které vyvrcholily podpisem Daytonské dohody a ukončením války.