Státní rozpočet je klíčový finanční plán státu na jeden rok, který navrhuje vláda a schvaluje poslanecká sněmovna, čímž zajišťuje ekonomické, sociální i politické funkce země. Jeho příjmy tvoří především daně, cla a sociální pojistné, zatímco výdaje se člení na mandatorní (povinné ze zákona, např. důchody a sociální dávky), kvazimandatorní (platy státních zaměstnanců) a nemandatorní (např. sport a školství). Podle poměru příjmů a výdajů rozlišujeme rozpočet schodkový, vyrovnaný či přebytkový, přičemž deficit se standardně řeší zvyšováním daní, snižováním výdajů nebo prodejem státních dluhopisů. Zajímavé je, že samotné mandatorní výdaje (sociální dávky, penze, dluhová služba) stabilně tvoří 50–60 % veškerých výdajů státu, takže vláda má jen omezený prostor pro vlastní politické priority. Historicky tento nástroj vznikl až na sklonku feudalismu, kdy se soukromé hospodaření panovníka oddělilo od státní kasy, a od té doby se stal ústředním prvkem kontroly hospodářské politiky a rozpočtové discipliny.