Pákistán – komplexní přehled

Pákistán (Pákistánská islámská republika) je stát v jižní Asii s 241 miliony obyvatel, což z něj činí pátou nejlidnatější zemi světa a stát s druhou největší muslimskou populací. Hlavním městem je Islámábád, největším městem a finančním centrem je Karáčí, přičemž zemi obývá pestrá mozaika etnik – nejpočetnějšími skupinami jsou Pánžábci (37 %), Paštunové (18 %), Sindhové (14 %) a Sarajkové (12 %), a úředními jazyky jsou urduština a angličtina.

Nezávislost získal Pákistán v roce 1947 po rozdělení britské Indie, doprovázené masovou migrací; v roce 1956 byl vyhlášen islámskou republikou a v roce 1971 se odtrhl Východní Pákistán jako nový nezávislý stát Bangladéš. Politické dějiny se vyznačují střídáním civilních a vojenenských vlád, demokracie a autoritářství, ačkoli země v posledních desetiletích zaznamenává znacný hospodářský a vojenský růst, zůstává však problémy jako chudoba, negramotnost, korupce a terorismus.

Země je federální parlamentní islámskou republikou s prezidentem jako ceremoniální hlavou stát a dvoukomorový parlament, řadí se mezi rozvíjející se ekonomiky (25. největší na světě podle parity kupní síly) a je považován za středně velmocenskou zemi se šestým největším ozbrojeným silami a statusem deklarovaného jaderného státu. Pákistán je členem OSN, Šanghajské organizace pro spolupráci a Organizace islámské spolupráce, mimo to ho Spojené státy označily za hlavní spojence mimo NATO.

Na území Pákistánu se rozvíjely starověké kultury včetně neolitické osídlení Méhrgarh (před 8 500 lety), harappské kultury doby bronzové a království Gandhára; region byl pod nadvládou říší, jako Achaimenovské, Maurjovské, Mughalské a britský rádž (1858–1947).