Bitva o Kyjev (3.–6. listopadu 1943) byla součástí mohutné sovětské ofenzívy po vítězství u Kurska, kdy Rudá armáda definitivně převzala strategickou iniciativu a úkol osvobodit město dostal 1. ukrajinský front generála N. F. Vatutina. Sověti nejprve neúspěšně útočili z bukrynského předmostí, ale poté použili lest s dřevěnými maketami tanků a přesunuli hlavní síly k vesnici Ljutiž, odkud 3. listopadu zahájili překvapivý útok s mohutnou dělostřeleckou přípravou (přes 350 děl na kilometr fronty). Rozhodující průlom přineslo nasazení tanků generála Rybalka večer 4. listopadu západně od města, načež německé velení rezignovalo na obranu a Kyjev byl osvobozen. Na operaci se významně podílela 1. československá samostatná brigáda pod velením plukovníka Ludvíka Svobody, která se na ljutižské předmostí přesunula v noci z 22. na 23. října a byla nasazena ve směru hlavního útoku. Brigáda čítala přes 3 300 mužů a utrpěla první ztráty již 12. října, když německé letectvo bombardovalo její vlakový transport u stanice Jachnovščina (57 mrtvých, 54 zraněných).