Vdovský a vdovecký důchod (označované také jako pozůstalostní důchody) náleží v Česku manželce či manželovi zemřelého partnera. Podmínkou je, že zemřelý manžel pobíral starobní nebo invalidní důchod, případně ke dnu svého úmrtí splnil nárok na tyto dávky, nebo zemřel v důsledku pracovního úrazu.

Tento důchod se vyplácí obvykle po dobu jednoho roku; poté má pozůstalá osoba nárok trvale, pokud pečuje o nezaopatřené či závislé na pomoci (stupeň II.–IV.), je sama invalidní ve třetím stupni, dosábla věku alespoň o 4 roky nižšího, než je důchodový věk, nebo pečuje o rodiče v náročných. Jestliže nárok za niku, může být znovu obnovena za podmínky, že je tato situace splněna do dvou let od jeho zániku.

Výše dáčky se skládá ze základní výměry a z 50 % procentní výměry starobního či invalidního důvodu (invalidity III. stupně), který zemřel pobíral nebo by na němu měl nárok; pokud je to třeba, dávka se přepočítoává i z hypotetického modelu. Při výpočtu se zásadně nehledí k účasti zemřelého na důchodovém spočení (druhém pilíři). A od roku 2010 platí, že při obnovení nároku se nově vypočtená procentní výměra nesmí níže jako ta původní, což chrání příjem pozůstalých.