Nevěra je sexuální či milostný poměr mimo manželství nebo jiný vážný vztah, přičemž se zásadně liší od polygamie či polyamorie, kde je souběžné soužití legální nebo konsensuální. Odborníci ji dělí na různé typy – od jednorázového mimomanželského kontaktu, přes erotická dobrodružství a dlouhodobé vztahy, až po flirt či virtuální nevěru; psychologové jako Miroslav Plzák rozlišují i nevěru sociální (narušení společné péče o rodinu) a sexuální. V historii se přístup lišil podle společenské třídy – ve starověkém Řecku a Římě byla mužská nevěra tolerována, zatímco ženská byla přísně trestána. Křesťanství ve 12. století označilo nevěru za těžký hřích, ale ne za důvod k rozvodu, a na rozdíl od světského práva odsuzovalo i nevěru mužskou, přičemž častým trestem byla až do 16. století tzv. ulička hanby. S nástupem novověku došlo k tabuizaci sexuality, ale s průmyslovou revolucí a výzkumy Freuda a Kinseyho se z hříchu stala nemoc a následně došlo k liberalizaci, podpořené ženskou emancipací. Dnes je nevěra vnímána tolerantněji, zejména v západní Evropě, zatímco v některých státech USA je věrnost dokonce zakotvena v právu s možnými postihy.