Tragédie (neboli truchlohra) je vážný dramatický žánr, ve kterém se hlavní hrdina nachází v neřešitelném konfliktu s vlastním osudem, v němž v marném boji podléhá a je dohnán k záhubě. Vznikla v antickém Řecku z dramatizace sborových písní (dithyrambu) při oslavách boha Dionýsa, kde postupně vystupovali satyrové a sbor, a klíčovými autory se stali Aischylos, Sofoklés a Eurípidés, přičemž teoretickým zákládem je Aristotelova Poetika.

Žánr se později rozšířil do Říma (např. Seneca) a v evropské moderní tvorbě inspiroval klasicistní a osudové drama autorů jako Corneille, Racine či Schiller, načež v české literatuře našel svou inspiraci zejména u Jaroslava Vrchlického. Důležitou funkcí tragédie byla katarze (očistě), kdy divák mírně prožil výjimečné situace a neškodně vyplavil vášně, čímž se divadlo stalo veřejnou a sociálně podporovanou součástí života. Dnes se slovo „tragédie“ používá mnohem častěji v přeneseném slu myslu – označuje katastrofické události, pohromy a neštěstí – a sám literární žánr se jako taková už běžně nevníá.