Politik je osoba aktivně ovlivňující veřejná pravidla a rozhodování; zkušený a respektovaný politik na národní či mezinárodní úrovni se pak označuje jako státník. Rozlišujeme mezi profesionálními politiky (např. poslanci, senátoři či ministři) a dobrovolnými politiky, kteří politice dělají při zaměstnání (typicky ve Švýcarsku či u obecních zastupitelů v Německu). Zatímco čeština zná jen jeden pojem, angličtina ho dělí na polity, politics a policy, a ve frankofoních zemích může mít označení politicien pejorativní nádech (vyjadřuje intrikářství). Pro mnohé veřejné funkce je zákonem vyžadováno vysokoškolské vzdělání, přičemž výhodou je studium práv, ekonomie či sociální politiky. V historickém kontextu se postavení politiků lišilo – v demokraciích jsou voleni ústavně zakotveným volebním systémem, naopak ve feudalismu či totalitních režimech vládli silou a s represemi. V České republice se politika dělí na komunální (zastupitelé, rada obce a starosta), krajské (zastupitelé, rada kraje a hejtman) a celostátní (zahrnující obě komory Parlamentu, jako je Poslanecká snemovna).