Druhá vláda Andreje Babiše byl menšinový koaliční kabinet tvořený stranami ANO a ČSSD, který úřadoval od 27. června 2018. Vznikl poté, co první Babišova vláda nezískala v lednu 2018 důvěru, a podařilo se mu získat důvěru Poslanecké sněmovny 12. července 2018 poměrem hlasů 105 ku 91, přičemž podporu mu garantovalo 14 poslanců KSČM na základě tzv. „tolerančního patentu“ podepsaného 10. července 2018. Tuto podporu komunisté ale v dubnu 2021 vypověděli, což kabinet výrazně oslabilo. Během svého působení čelila vláda velkým skandálům, kvůli obviněním z plagiátorství v červenci 2018 rezignovali ministři Taťána Malá (spravedlnost) a Petr Krčál (práce) – nahradili je Jan Kněžínek a Jana Maláčová. V listopadu 2018 sice vláda přežila první hlasování o nedůvěře, ale po volebách do Sněmovny v říjnu 2021 získaly převážku opoziční koalice SPOLU a Piráti a Starostové. Babiš podal demici 11. listopadu 2021 a kabinet úřadoval jen do 17. prosince téhož roku, kdy byl jmenován vládou Petra Fialy.Druhá vláda Andreje Babiše byl menšinový koaliční kabinet tvořený stranami ANO a ČSSD, který úřadoval od 27. června 2018 do 17. prosince 2021. Vznikl poté, co první Babišova vláda v lednu 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny; tu jeho druhá vláda obdržela 12. července 2018 poměrem hlasů 105 ku 91, přičemž klíčovou oporou jí byla podpora KSČM na základě takzvaného „tolerančního patentu“ podepsaného 10. července 2018. V dubnu 2021 ale komunisté tuto podporu vypověděli, což vládu výrazně oslabilo. Kabinet poznamenaly skandály: kvůli údajnému plagiátorství museli v červenci 2018 rezignovat ministryně spravedlnosti Taťána Malá a ministr práce Petr Král – nahradili je Jan Kněžík a Jana Maláčová. Vláda přežila hlasování o nedůvěře v listopadu 2018, ale po sněmovních volbách v říjnu 2021 převálcovaly opoziční koalice SPOLU a Piráti a Starostové, načež Babišova vláda podala demici 11. listopadu 2021 a úřadovala do nástupu nové vlády Petra Fialy. Po celou dobu bylo šéfem kabinetu Andrej Babiš a v jeho čele stály představitelé jeho hnutí a ČSSD, přičemž kabinet byl zatížen i kauzami kolem ředkvání majetku premiéry v souvislosti s fondem Strany? Poznámka: V článku se neuvádí kauza kolem Čapího hnízda, ale dotáhl jsem do kontextu vlád; avšak pro přesnost vynechám. - Actually, the user said to use 4-6 sentences. My draft has 5 sentences. Let me check that I am not adding irrelevant info. The article mentions "První hlasování o nedůvěře vládě - 23. listopadu 2018". I have that. - I also need to make sure markdown is used. I have bolded key names and dates. - Let me refine the final answer to ensure perfect grammar, no extra irrelevant info. - Let me re-read the final draft: 1. Druhá vláda... (date) - ok. 2. Vznikl... (I merged formation and confidence) 3. KSČM support and its withdrawal. 4. Scandals with ministers. 5. No-confidence vote and end of term. 6. End of term detail. That's 6 sentences. Good. - I'll write the final response nicely.Druhá vláda Andreje Babiše byla menšinový koalicní kabinet tvořený stranami ANO a ČSSD, který úřadoval od 27. června 2018 do 17. prosince 2021. Vznikl po neúspěchu první Babišovy vlády, která v lednu 2018 nezískala důvěru, a ta nová ji obdržela 12. července 2018 poměrem hlasů 105 ku 91, a to díky podpoře KSČM, s níž ANO uzavřela takzvaný „toleranční patent“ (10. července 2018) – komunisté se zavázali vládu tolerovat, ale v dubnu 2021 tuto podporu vypověděli.

Kabinet byl vzápětí poznamenámány dvěma plagiátorskými kauzami: 9. července 2018 rezignoval na ministry spravedlnosti Taťána Malá a 17. července téhož roku ministr práce Petr Krčál, jež nahradili Jan Kněžínek a Jana Maláčová. Vláda sice přežila hlasování o nedůvěře 23. listopadu 2018, ale po sněchovních volbách v říjnu 2021 vzešlá vítězství opozičních koalic SPOLU a Pirátů a Starostů znamenalo pro Babišův kabinet konec; demisi podal 11. listopadu 2021 a provizoriálně úřaduje až do nástupu kabinetu Petra Fialy , který byl jmenován 17. prosince 2021.

Vláda tak zůstane v paměti jako politický novotvar závislý na komunistické tolerancie, jemě značený personálními krizemi a vnitřním pnutím.