Zima 1928/1929 byla v Evropě nejstudenější zimou 20. století, kdy po Novém roce pronikl na kontinent mrazivý vzduch ze Sibiře, což přineslo 62 dní trvající mrazy, kdy teplota nepřekročila bod mrazu. Během této doby byl v Československu zaznamenán absolutní teplotní rekord republiky – 11. února 1929 naměřili ve Stecherově mlýně u Litvínovic −42,2 °C. Mráz zasáhl celý kontinent a paralyzoval běžný život: zamrzlo Baltské moře i benátské kanály, v Praze napadlo přes metr sněhu (na horách přes čtyři metry), což způsobilo dokonce propadnutí střechy historického Maroldova panoramatu. Kvůli nedostatku uhlí a zamrznutí pohonů lokomotiv byla zcela narušena železniční doprava a ve druhé polovině února byla zrušena školní výuka. Podle měření v Klementinu se únor 1929 stal s průměrnou teplotou −11,0 °C nejchladnějším měsícem daného věku, přičemž extrémní sněhová pokrývka (až 45 cm v centru Prahy) zůstala rekordní dodnes. Tento krutý průběh měl těžké dopady na přírodu a zemědec nezmění – půda promrzala až do metrové hloubky, zničeno bylo přibližně 50 % ovocných stromů, zvěř zahynul a polní kultury byly značně zdecimovány.