Turecká kuchyně má historii sahající až k nomádským turkickým národům, kterou výrazně ovlivnily osmanská kultura, perské, arabské, středomořské a kavkazské tradice. Její základ tvoří skopové, jehněčí a drůbeží maso (vepřové se v souladu s islámem nekonzumuje), kromě rýže a chleba nechybí bohatá zelenina a kvalitní jogurt, jehož název pochází právě z turečtiny. Pro Turky jsou typické silně kořeněné a často pálivé pokrmy, a ze všech nápojů je nejoblíbenější čaj, připravovaný ve speciální soupravě, následovaný neodmyslitelnou tureckou kávou vařenou v kovové džezvě. K nejslavnějším specialitám patří různé varianty kebabu, jako je döner (maso z rožně), şiş (špíz) nebo Adana kebab (pálivé mleté maso), kromě toho i masové koule köfte, plněná zelenina dolma či polévky typu çorba. Zajímavou specialitou je pokrm çiğ köfte, který se tradičně dělal ze syrového masa, dnes ho hygienické předpisy zakázaly, a tak se v pouličních stáncích prodává variantá s bulgurem, ořechy a rajčaty. Turecká kuchyně je tak pestrobarevnou směsicí východních i balkánských vlivů, kde se koření a typické ingredience snoubí s nístkou často slavnostními jídly.